Nech se inspirovat skutečnými sportovními osobnostmi
Vašek Kolář
11x mistr světa v Biketrialu
Vážím si všech lidí, co nějakým způsobem dělají nebo organizují sport. A to jak vyšší soutěže tak ale i na regionální úrovni. Obzvláště důležité je to z mého pohledu u dětí. Fandím všem mladým sportovcům, aby u sportu vydrželi, když je bude naplňovat. Určitě je lepší dělat sport, než sedět u počítače a jenom se dívat.
Bohužel, doba je taková, že spousta dětí hraje hry a když jsou různé akce, tak většina lidí se radši podívá na přímý přenos místo toho, aby na tu akci přišli. Pokud budou poctivě trénovat a makat, tak se jim to určitě jednou v životě vrátí a budou mít skvělé zážitky, budou poznávat nové kamarády, cestovat po světě, naučí se jazyky.
To jsou nedocenitelné zkušenosti do života a hrozně moc jim to dá.
Miroslav Mira
první mezinárodně certifikovaný lektor nordic walkingu v ČR
Nordic walking vede do přírody, ven z města, obydlených míst, kde jste většinou sami či s kým chcete být. Venku v přírodě se můžete v klidu nadechnout, vyvětrat hlavu – přijít na jiné myšlenky, protáhnout a posílit tělo, udržovat kondici. To vše posiluje imunitu. Dobrý důvod pravidelně chodit ven.
Severská chůze je příjemná, technicky nenáročná pohybová aktivita, kterou může vykonávat každý – začátečník i výkonnostní sportovec v jakémkoli věku. Vzniká dobrý návyk – chuť chodit, chodit ven, chodit pravidelně, chodit všude (ve městě i do přírody), objevovat stezky za svými humny a blízké okolí, kde žijeme (či okolo chalupy, míst, kde trávíme volný čas, dovolenou). Můžeme objevit radost z chůze, pohybu venku v přírodě, poznat nové aktivní lidi.
Navíc:
- přispívá ke správnému držení těla
- uvolnění páteře
- posílení hlubokých, zádových a mezilopatkových svalů
- odlehčení nosných kloubů
- posílení trupu, břicha, paží (tvorba svalů a zpevnění nám dá zdravá záda)
- zvyšuje srdeční i plicní kapacitu
- ladí hladiny hormonů
- odbourává stres a přináší dobrou náladu
Filip Ospalý
trojnásobný účastník LOH, mistr Evropy v triatlonu a duatlonu, vícemistr světa v triatlonu, vítěz série Race To The Toyota Cup, mnohonásobný mistr ČR
Triatlon jsem začal dělat v roce 92, když mi bylo 16 let. V té době jsem dělal spíš co mě napadlo, až pak můj starší bratr v těch šestnácti letech řekl, ať nemrhám energii a zkusím závod, že třeba něco vyhraju. Takže v devadesátém druhém jsem zkusil svůj první triatlon, který byl dost náročný a neměl jsem na něj natrénováno. Ale zalíbilo se mi to a od té doby jsem začal systematicky trénovat plavání, kolo i běh. Našel jsem si plaveckého trenéra a všechny rady měl od něj. Pak jsem se seznámil s Michalem Šandou, naším nejlepším dálkovým plavcem, který se věnoval i cyklistice a ten mi poradil i něco na kolo.
Díky internetu je teď získání informací o tréninku snazší. Ale člověk se hlavně musí vypořádat s přemírou informací, které jsou často navíc protichůdné. Někdy si čtu články o tom, jak trénují profíci, což je samozřejmě zajímavé, ale nesmí se to vytrhnout z kontextu. Dost lidí to ovšem bere jako směrodatné, řeknou si “tenhle trénuje tolik, já musím taky”. Jenže profík odtrénuje ráno 2 hodiny ve vodě, nasnídá se a třeba hodinu odpočívá. Pokud to má někdo jako hobby, tak může ráno taky odplavat dvě hodiny v bazéně. Pak jde ale na 8 hodin do práce a to se jako odpočinek počítat nedá. Pak když přijde domů, tak může být unavený, vystresovaný z práce a ten večerní trénink už musí být lehčí a jen na chuť. Ne tam dávat intervaly a pak se ještě trápit nad tím, že ten triatlon dělám pro radost, ale ty těžké tréninky mi ji nepřinášejí. Proto je lepší oslovit trenéra a mít plán na míru. Nejhorší je, když člověk začne něco dělat a chybí mu základ. Lehko se potom přetrénuje nebo zraní. A nebo to dělá špatně a nemá z toho ten dobrý pocit. Začátečník by měl investovat spíš do rad než do materiálu.
Na závěr bych doporučil, ať to sportovci nepřehání a dokončují trénink s úsměvem na tváři. To by měl být pocit z většiny tréninků, neřešit že jsem něco neodjel. Nemusí odjet za každou cenu napsaný dlouhý trénink, když je zima nebo fouká silný vítr. Pokud trénují pravidelně a dlouhodobě, tak nějaký vynechaný trénink je z formy nedostane.
Petr Vabroušek
přední světový triatlonista, který absolvoval 1575 závodů, z toho tři ultramany, přes dvě stovky dlouhých ironmanů, stovky půlželezňáků a dalších závodů, jako třeba maraton na obou pólech
V deseti letech nás rodiče navzdory mým protestům nahnali do veslařského oddílu v Otrokovicích. Bez možnosti odporu. Veslování nás (coby divoké a neposedné kluky) zkrotilo a usměrnilo. Byla tam parta, jezdili jsme na různá soustředění a poznávali i jiné sporty. Navíc se u veslování sedělo, pro lenocha jako já ideální.
Změnilo mě to. V šestnácti jsem už věděl, že je pohyb pro zdravý život potřeba, a když jsem cestou z tréninku objevil u nádrže na Štěrkáči plakát, kde byli plavec, cyklista a běžec, myslel jsem, že tam budou v jeden den tři závody. Jakmile mi někdo vysvětlil, co je to triatlon, úplně mě ta myšlenka nadchnula.
Dnes, v sedmačtyřiceti letech, mám na kontě 1575 závodů vytrvalostního charakteru. Vedu si evidenci v excelové tabulce, kam stručně zapisuju úplně všechno. Termín, typ akce, čas aktivity, umístění, pocity.
Základem úspěchu je flexibilita. Kdo ji má v běžném životě, dokáže se uplatnit v jakémkoliv oboru. Vím, že je každý v jiné situaci a má jiné výzvy, ale při respektování základních ekonomických modelů odpadají z hlavy myšlenky typu „nemám čas“.
Vždy, když slyším svého vrstevníka, jak říká, že nestíhá jít si na půl hodiny zasportovat, neberu to jako argument, ale jako volbu. Pokud to říká člověk, který si na tohle nenajde prostor, ale pak každý večer sedí hodinku u facebooku, nebo u pivka s přáteli, je to jeho rozhodnutí, protože mu to v tu chvíli asi dává větší přidanou hodnotu.
Dotyčný by ale měl používat přesné termíny. Místo „nemám čas na pohyb“ by bylo vhodnější zvolit například formulaci „preferuji si každý den posedět u počítače nebo s přáteli u pivka“.
Je to prosté a jednoduché.
Individuální sport se i na vrcholové úrovni dá zkombinovat s rodinným životem, jen se musí chtít. Já chci.
Doporučujeme: Rozhovor na webu BEZ FRÁZÍ